MAKORE anodarika 3 000 apfuura, Jobho akaona kuti pane zvinhu zvakawanda zvatinogona kudzidza kubva kushiri dzakasikwa naMwari. Zvadzinoita zvinogona kutibatsira pakupa fananidzo kana. Uranovy dul KHB (Rozna I.) (GC1Z04B) was created by lukyhornicek on 9/22/2009. It's a Regular size geocache, with difficulty of 2, terrain of 1.5. It's located in Kraj Vysočina, Czechia.Klasicka keska venovana tezbe uranu na Vysocine. 1962 - zahajeno hloubeni jamy R 3 1963 - vznik samostatneho dulniho zavodu Rozna II (Jasan) 1964.

Z historie uranu Vice nez pred ctyrmi stoletimi poprve narazila ruka hornika hledajiciho v krusnohorskem Jachymove stribro na smolne cerny nerost. Dele nez ctyri sta let byl pro cloveka tento kamen jen 'smolnym kamenem' (Pechblende) - neboli smolincem ci smolkou, znamenajici pro horniky ubytek dobyvaneho stribra. Teprve v roce 1788 se stal cerny kamen predmetem vedeckeho zajmu chemika Martina Klaprotha, ktery ziskal ze smolince zluty kyslicnik noveho chemickeho prvku, nazvaneho uranem - po planete Uran, v te dobe objevene. Prezentaciya na anglijskom yazike pro kompaniyu nike. Kovovy uran se podarilo ziskat v roce 1841 francouzskemu chemikovi Melicharu Peligotovi. V polovine 19. Stoleti se uranove rudy staly hledanou surovinou k vyrobe barev pro potreby sklarskeho a keramickeho prumyslu. V roce 1858 je z tohoto duvodu v Jachymove zahajena v nevelkem objemu tezba uranove rudy.

Nahodny objev 'zareni' uranove rudy francouzskym fyzikem Henri Becquerelem prinesl novou vlnu zajmu o uranovou rudu. Roku 1888 Pierre Curie a Marie Curie - Sklodovska objevili v jachymovske uranove rude prvni radioaktivni prvek - radium a polozili zaklady zkoumani radioaktivity. Od te doby se v Jachymove az do roku 1939 tezi uranova ruda i pro vyrobu radia. Rocni vyroba cinila 2,5 az 5,5 gramu radia, coz po mnoho let predstavovalo celou jednu tretinu svetove produkce tohoto prvku. Avsak rozhodujici vyznam pro moderni vyuziti uranu a tim i pro rozvoj tezby uranovych rud po II. Svetove valce mel objev stepeni atomoveho jadra uranu.

Vyzkumy nejvetsich svetovych fyziku v obdobi tesne predli, svetovou valkou, v jejim prubehu i po valce potvrdily, ze uran je klicem k vyvolani jaderne retezove reakce, slouzici bud jako prostredek nicive sily, nebo jako zdroj nesmirneho mnozstvi energie, ktera muze nahradit ubyvajici zdroje klasickych paliv. Je pochopitelne, ze se uranova ruda stala razem nejvyhledavanejsi surovinou sveta. K nekolika jiz tehdy znamym svetovym loziskum uranove rudy patril i Jachymov, a tim se vlastne v 2. Polovine roku 1945 otvira historie jednoho z nejmladsich a nejvyznamnejsich prumyslovych odvetvi v nasi republice - tezby uranovych rud. Brezna 1946 vyhlaskou tehdejsiho ministerstva prumyslu vznika na uzemi republiky 13 hornickych narodnich podniku, mezi nimi narodni podnik Jachymovske doly v Jachymove, jako novy provozni celek zajistujici vyhledavani a tezbu uranovych rud. Prvni obdobi tezby uranovych rud je u nas charakterizovano obnovou a overovanim starych hornickych praci v Jachymovske oblasti. Teprve padesata a sedesata leta 20.